Voda
Voda je jednou z nejrozšířenějších sloučenin na světě na Zemi. Stejně jako řeky a moře, vodu obsa-
hují všechny živé organismy, které by bez ní nemohly existovat. Převážná část krve a mízy stromů je voda.
Voda na Zemi existuje již od jejího vzniku a bez přestání koluje mezi půdou, atmosférou a živými organismy.
Více než 70% zemského povrchu je pokryto vodou.
Voda je sloučenina, jejíž molekuly se skládají ze dvou atomů vodíku a jednoho kyslíku. Chemický
vzorec vody je H2O a chemický název je oxid vodný. Voda vzniká hořením vodíku ve vzduchu. Čistá voda, tj.
voda neobsahující žádné rozpuštěné látky, vře při 100°C a tuhne při 0°C. Obsahuje-li voda rozpuštěné látky,
bod varu i bod tuhnutí se mění. V tom spočívá jedna z metod určení čistoty vody.
Při varu vody vzniká plyn, kterému se říká vodní pára, při tuhnutí vody pevná látka - led. Na rozdíl od
většiny látek voda při tuhnutí zvětšuje svůj objem, led má tedy menší hustotu a na vodě plave.
Z řek, moří a jezer se voda neustále vypařuje a ve vzduchu vytváří malé kapičky vodní páry. Z vodní
páry vznikají oblaka a voda ve formě dešťových kapek padá zpět na zem. Tak probíhá koloběh vody.
Voda je velmi dobré rozpouštědlo - což znamená, že se mnoho látek ve vodě rozpouští a vytváří různé
roztoky. Proto je voda zřídkakdy bez příměsí. Molekuly vody jsou lehce elektricky polarizovány, protože klad-
ně nabité vodíkové ionty jsou na jedné straně molekuly. Proto se iontové sloučeniny ( tvořené ionty ) ve vodě
snadno rozpouštějí. Jejich elektricky nabité ionty se přitahují k molekule vody.
V jistém množství rozpouštědla ( tedy také ve vodě )se může rozpustit jen omezené množství látky. Jestliže
se již více látky nerozpouští, je roztok nasycen. Když se roztok ohřeje, obvykle se v něm rozpustí i více látky.
Šumivé nápoje vznikají rozpuštěním oxidu uhličnatého ve vodě. Voda pohltí při vyšším tlaku více plynu. při
otevření láhve s šumivým nápojem (například sodovka) klesne tlak a uvolňují se bublinky plynu. Když se roz-
tok zahřeje, množství rozpuštěného plynu samozřejmě klesá.
Tvrdá voda se označuje voda obsahující značné množství minerálů, které se rozpustily ve vodě proté-
kající horninami. Mýdlo ve tvrdé vodě špatně pění, protože reaguje s rozpuštěnými nerosty a vytváří kal. Do-
časná tvrdost vody je způsobena reakcí vápence s dešťovou vodou. Vápenec obsahuje uhličitan vápenatý,
který je nerozpustný. Dešťová voda jako slabý roztok kyseliny uhličité reaguje s uhličitanem vápenatým a vy-
tváří se hydrogenuhličitan ( kyselý uhličitan ) vápenatý, který je ve vodě rozpustný - proto je voda "tvrdá".
Znečištění vody je způsobeno vypouštěním splašků z domácností a průmyslových podniků do vodních
toků bez náležitého ošetření.
Z vodohospodářského hlediska se voda rozlišuje : a) aretská voda ( podzemní voda)
b) chladící voda
c) odpadní voda
d) pitná voda
Voda je jednou z nejrozšířenějších sloučenin na světě na Zemi. Stejně jako řeky a moře, vodu obsa-
hují všechny živé organismy, které by bez ní nemohly existovat. Převážná část krve a mízy stromů je voda.
Voda na Zemi existuje již od jejího vzniku a bez přestání koluje mezi půdou, atmosférou a živými organismy.
Více než 70% zemského povrchu je pokryto vodou.
Voda je sloučenina, jejíž molekuly se skládají ze dvou atomů vodíku a jednoho kyslíku. Chemický
vzorec vody je H2O a chemický název je oxid vodný. Voda vzniká hořením vodíku ve vzduchu. Čistá voda, tj.
voda neobsahující žádné rozpuštěné látky, vře při 100°C a tuhne při 0°C. Obsahuje-li voda rozpuštěné látky,
bod varu i bod tuhnutí se mění. V tom spočívá jedna z metod určení čistoty vody.
Při varu vody vzniká plyn, kterému se říká vodní pára, při tuhnutí vody pevná látka - led. Na rozdíl od
většiny látek voda při tuhnutí zvětšuje svůj objem, led má tedy menší hustotu a na vodě plave.
Z řek, moří a jezer se voda neustále vypařuje a ve vzduchu vytváří malé kapičky vodní páry. Z vodní
páry vznikají oblaka a voda ve formě dešťových kapek padá zpět na zem. Tak probíhá koloběh vody.
Voda je velmi dobré rozpouštědlo - což znamená, že se mnoho látek ve vodě rozpouští a vytváří různé
roztoky. Proto je voda zřídkakdy bez příměsí. Molekuly vody jsou lehce elektricky polarizovány, protože klad-
ně nabité vodíkové ionty jsou na jedné straně molekuly. Proto se iontové sloučeniny ( tvořené ionty ) ve vodě
snadno rozpouštějí. Jejich elektricky nabité ionty se přitahují k molekule vody.
V jistém množství rozpouštědla ( tedy také ve vodě )se může rozpustit jen omezené množství látky. Jestliže
se již více látky nerozpouští, je roztok nasycen. Když se roztok ohřeje, obvykle se v něm rozpustí i více látky.
Šumivé nápoje vznikají rozpuštěním oxidu uhličnatého ve vodě. Voda pohltí při vyšším tlaku více plynu. při
otevření láhve s šumivým nápojem (například sodovka) klesne tlak a uvolňují se bublinky plynu. Když se roz-
tok zahřeje, množství rozpuštěného plynu samozřejmě klesá.
Tvrdá voda se označuje voda obsahující značné množství minerálů, které se rozpustily ve vodě proté-
kající horninami. Mýdlo ve tvrdé vodě špatně pění, protože reaguje s rozpuštěnými nerosty a vytváří kal. Do-
časná tvrdost vody je způsobena reakcí vápence s dešťovou vodou. Vápenec obsahuje uhličitan vápenatý,
který je nerozpustný. Dešťová voda jako slabý roztok kyseliny uhličité reaguje s uhličitanem vápenatým a vy-
tváří se hydrogenuhličitan ( kyselý uhličitan ) vápenatý, který je ve vodě rozpustný - proto je voda "tvrdá".
Znečištění vody je způsobeno vypouštěním splašků z domácností a průmyslových podniků do vodních
toků bez náležitého ošetření.
Z vodohospodářského hlediska se voda rozlišuje : a) aretská voda ( podzemní voda)
b) chladící voda
c) odpadní voda
d) pitná voda